9. a 6. A ve Slunečném údolí

​I když se od září potkávali na jedné školní chodbě a střídali se ve třídě, dokonale se poznali až ve Slunečném údolí řeky Sázavy, kam vyrazili šesťáci a deváťáci v posledním květnovém týdnu na školu v přírodě. Za jeden provaz táhli při brännballu, na ranní rozcvičce, výletu Posázavským pacifikem, na říčním přívozu, diskotéce, jen tak mezi bungalovy, při turnaji v badmintonu, na lezecké stěně, při fotbálku, na volejbale, v lese, při hodu mincí, která PROSTĚ NEPADÁ, při řešení tajenky, potmě, v lanovém parku, na celodenním výletě, na pískovišti, v dešti, v Ledči nad Sázavou, nad deskovkou, v třídních mikinách i u karet.

Pro jedny to byla první škola v přírodě na druhém stupni, pro ty druhé zase poslední...

A co potěší srdce učitelek víc než otázka: "Můžeme tu zůstat ještě týden?"