Minulý týden ve středu 7. 2. 2018 jsme měli s žáky 9. A a 9. C jedinečnou příležitost vyslechnout si autentické vyprávění pana Lubora Šušlíka (ročník 1928) a také zeptat se na všechno, co nás zajímalo.
Velmi vitální pan Šušlík s námi zavzpomínal na své dětství a mládí. Vyrostl v rodině legionáře a vojáka z povolání a byl vychován v duchu první republiky, zapojil se do skautského hnutí, kde se posléze stal vedoucím (v padesátých letech byl proto půl roku ve vyšetřovací vazbě). Vzpomínal na pohnuté doby po uzavření Mnichova, studia na gymnáziu v Praze a hlavně pak na válečné peripetie v letech 1944 - 45, kdy se dostal i do situace, kdy mu hrozil trest smrti. Pan Šušlík se stal v 17ti letech zřejmě nejmladším obráncem v bojích o rozhlas při Pražském povstání v květnu 1945.
Ještě po skončení besedy se našla řada deváťáků, kteří s naším hostem besedovali dále a myslím, že i ostatní vyprávění opravdu zaujalo. Vždyť to bylo setkání s něčím, co ve výchově mladých dnes asi chybí – se sjednocením lidí pro společnou myšlenku, v dobrém slova smyslu s národní hrdostí, s odvahou a chutí udělat něco pro celek a nejen pro sebe.
Marie Sychrová